O otužování se v posledních letech (zejména od let pandemických), ale i měsících (v souvislosti s kauzou Wim Hof, známým také pod pseudonymem “Ledový muž”) mluví jak skepticky, tak v superlativech. Jak je to s ním ale doopravdy? Můžeme jeho vliv na zdraví nějak doložit? A jaké jsou nejčastější mýty, se kterými se v souvislosti s otužováním můžete setkat?
O otužování v současnosti nemáme příliš mnoho vědeckých výzkumů. Mezi odborníky nepanuje jednomyslná shoda o jeho vlivu na fyzické zdraví člověka. Neznamená to ale, že přínosy nemá. Jeho kořeny v Česku sahají až do 19. století. Pobytu v ledové vodě se věnovali např. členové tělovýchovných skupin jako Sokol. (Tengler, 2023).
Subjektivně rozhodně můžeme sledovat pozitivní vliv na duševní zdraví, budování fyzické i mentální odolnosti a radosti ze zvládnutí diskomfortu. Hlavním přínosem ponoření do studené vody podle současné literatury spočívá v akutní stresové reakci organismu, které zvyšuje obranné vlastnosti lidského těla a imunitu (Tipton, 2017). Podle některých dalších výzkumů může mít také pozitivní vliv na krevní tlak, kardiovaskulární systém nebo pomoci v boji s obezitou. Dat je sice stále málo, ale to neznamená, že bychom otužování měli zavrhovat.
Je také důležité mít na paměti, že se jedná se o široký pojem. Není to jen o tom, že se v prosinci vydáme skočit do ledové řeky. Za otužování můžeme považovat jak pobyt v ledové vodě, tak studenou sprchu nebo pobyt na studeném vzduchu. Vždycky záleží na jeho intenzitě a taky na tom, co vám samotným vyhovuje.
Pokud se zrovna rozhodujete, zda s otužováním začít, můžeme vás namotivovat přímo z první ruky. Michaela Kučeráková, která stojí za celou značkou ViaNubia se sama s celou rodinou otužuje a vzkazuje:
“Otužování je naše oblíbená rodinná aktivita. Pravidelně se otužujeme na zahradě v kádi, což nám pomáhá nejen s budováním psychické a fyzické odolnosti, ale také s prevencí nemocí – rýmičky se nám vyhýbají obloukem. Je to skvělý způsob, jak začít den společně a zároveň udělat něco pro své zdraví."
10 mýtů o otužování podle zasloužilého vedoucího skupiny otužilců
Jste přesvědčeni, že je otužování přesně pro vás, ale nemůžete najít věrohodné informace o tom, jak správně začít? Někdo vám řekl, že než se půjdete ponořit do studené vody, musíte se každý den sprchovat ledovou vodou? Další zase, že musíte mít na hlavě čepici? Otakar Zemek, dlouholetý vedoucí skupiny otužilců z Frýdku Místku s 22 letou praxí má odpovědi na všechny otázky. Celé znění jeho odpovědí najdete na webu https://www.otuzilcifm.cz.
Mýtus č.1 – Sprchování je základ otužování
Tento mýtus říká, že než půjdete plavat do studené řeky, musíte se několik měsíců soustavně a pravidelně připravovat doma ve sprše. Sprchování ve studené vodě sice je prospěšné, ale není to nic, co byste museli dělat jako přípravu před plaváním v ledové řece.
Stačí udělat dvě věci: 1. Nechat si zkontrolovat u lékaře svůj zdravotní stav, 2. Jít s instruktorem plavat. Tohle opravdu stačí.
Mýtus č. 2 – Hlava se neotuží, nenamáčejte ji
Plavání s namáčením hlavy pod vodou je v pořádku, pokud máte koupací čepici a špunty do uší, tedy běžnou výbavu zimního plavce. Hlava si na chlad zvykne stejně jako každá jiná část těla a je užitečné, když je vystavena nepřízni počasí z celého těla nejvíce.
Mýtus č. 3 – Je lepší plavat v zimní čepici, kulichu
Argumentem bývá, že hlavou uniká nejvíce tepla. Jenže pokud jsme ponoření z 9/10 v ledové vodě a z 90 % těla nám odchází zhruba 25x více tepla než na suchu, tak toho kulichem moc nezachráníme. Není to prakticky nic v porovnání s masivním úbytkem tepla ze zbytku těla.
Mýtus č. 4 – S otužováním se začíná v létě
Nejlepší je začít ihned, protože podmínky nejsou nikdy ideální. Pokud chcete začít s otužováním např. v prosinci, když má voda v řece cca 3 stupně, stačí si zajít na prohlídku k lékaři a ideálně podstoupit zátěžový EKG test.
Dále je dobré najít si skupinu otužilců, kteří se scházejí pravidelně, abyste nechodili do vody sami. Zpočátku stačí být ve vodě pár vteřin a když se budete cítit dobře, příště čas o trochu prodloužíte. Je to snazší, než se zdá.
Mýtus č. 5 – Abych mohl/a plavat v zimě, musím si udělat kurz otužování
Kurzy otužování mohou být příjemné jako každý jiný pobyt se zajímavými lidmi. Na to, abyste šli plavat do ledové řeky, jsou však zbytečné. Abyste mohli plavat v ledové vodě, nemusíte řešit mysl, emoční procesy a techniky. Nemusíte myslet na dýchání ani na Wima Hofa. Jediné, co potřebujete, je vůle přijít k vodě, svléci se do plavek a vykročit. Pokud jste zdraví, dokážete to teď hned.
Mýtus č. 6 – Otužováním se hubne/přibírá
Často uváděná informace o pálení 400 kcal za minutu zimního plavání je často používána jako argument pro získání účastníků do placených kurzů. Ve skutečnosti je energetický výdej mnohem nižší. Hubnutí či přibírání na váze je více než sportem způsobováno rozdílem mezi přijatými a spálenými kaloriemi. Samotný několikaminutový pobyt v ledové vodě nemá na hubnutí ani přibírání žádný vliv. Ano, otužování zvýší váš celkový energetický výdej během výkonu i po něm. Zdaleka ne však o tolik, aby to ovlivnilo vaši váhu.
Mýtus č. 7 – Do ledové vody se neskáče, hrozí vám srdeční zástava
Tento mýtus vznikl pravděpodobně na základě příběhů, kdy člověk při nehodě spadl do ledové vody a jako příčina úmrtí byla zjištěna srdeční zástava, nikoliv podchlazení či utonutí.
Pokud byl lékařem vyvozen závěr, že náhlé ponoření do ledové vody mohlo vést k srdeční zástavě, těžko budeme tento mýtus vyvracet. Musíme však podotknout, že je však veliký rozdíl mezi tím, když při autonehodě vjedete do ledové vody, dostanete šok a bojujete o život, než když si záměrně a v klidu skočíte do vody jako zkušený otužilec. Jestliže víte, co můžete očekávat, nemůže se vám nic stát a voda je váš přítel. Úmrtí otužilců, která se v minulosti opravdu stala, byla způsobena kombinací srdeční vady s extrémní námahou při závodu.
Mýtus č. 8 – Po plavání v ledové vodě se zahřeji teplým nápojem
Toto také neplatí. Napít se teplého nápoje po vylezení ze studené vody je sice příjemné, ale k opravdovému zahřátí to nepomůže. Teplotu si zvýšíme pohybem, nejlépe během, cvičením apod.
Mýtus č. 9 – Alkohol před nebo po zimním plavání je životu nebezpečný, protože rozšiřuje cévy a únik tepla je vyšší než bez alkoholu
Je sice pravdou, že alkohol rozšiřuje cévy, ale ve studené či ledové vodě lidé plavou po tak krátkou dobu, že zde není reálné riziko prochladnutí k smrti. A to s alkoholem či bez něj. Nebezpečí alkoholu spočívá v nebezpečí špatného úsudku. Člověk se pod vlivem alkoholu může přecenit a zůstat ve vodě déle než by měl, protože má subjektivní pocit tepla. Může mít také horší motoriku, orientaci a snadno se proti své vůli napije vody a utone. Pití alkoholu je tedy při zimním plavání nevhodné kvůli rizikovému chování, ne kvůli vlivu alkoholu samotného na naše tělesné funkce.
Mýtus č. 10 – Ve vodě se při otužování stojí, abychom šetřili tělesné teplo
V příručkách o přežití lodní katastrofy se toto opravdu píše. V případě, kdy budete v záchranné vestě čekat na záchranu na otevřeném moři, určitě omezte pohyb na minimum, abyste šetřili síly a minimalizovali únik tepla z vašeho těla. Tím si skutečně můžete zachránit život, protože tak můžete oddálit fatální podchlazení o pár minut.
Pokud jste si ale přišli na 5 minut zaplavat do ledové řeky, tak plavte, hýbejte se. Postávání v ledové vodě je často vidět na sociálních sítích, kdy je to způsobeno často jen nevhodně zvolenou lokalitou, kde není na plavání dostatek prostoru.
A na závěr dodáváme - nikdy se nechoďte otužovat sami! Tento sport vždy dělejte ve skupině či kolektivu. Vždy mějte u sebe někoho, kdo dohlédne na to, že nemáte problém a pokud jej máte, zavolá záchranku.
Zdroje: